|
Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to.
(pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)
|
|
recyklovaná
|
|
taková trošku... jednodušší...myslím.
|
|
objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...
|
|
Utíkáme do světa iluzí, abychom nemuseli lhát o sobě samých
|
|
tato básen má mít parodující podtext..
|
|
Možná proklínání, možná zoufalý řev :) kvalitu prosím omluvte, můj mozek už dlouho nebyl nucen literárně fungovat :)
|
|
:)
|
|
tragický konec světa
|
|
......je barevný ....
|
|
mhmm... já se prostě někdy tak bojim. ve tmě ale ne tmy. toho co uvidim až bude světlo.
|
|
Néé, no už zase je to psaný jako noční(k). Prostě neumím psát nic v čem se objevuje den...už zase ten měsíc... je to slepenice matlanice
několika lidí a několika mých altereg...
|
|
dílo o čarodějnických procesech
|
|
Doufám že jsem zpátky... konečně
|
|
/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování
|