Anotace zdála se být ze začátku velmi důležitá. Autor chtěl nejdříve vymezit rozdíly mezi básní a myšlenkou. Čím dále víc se mu nechtělo a tak v polousínání dopisuje anotaci o anotaci. Jediné co by si přál a na co si vzpomněl je, aby si čtenář všimnul zamyšlení nejen doslovného, ale i metaforického. Na závěr snad jen: není to báseň, milý čtenáři...

.

já vážně nevím... ale blbost to pro vás bude ač pro mne životně důležitá slova.

Můj malo-velký vnitřní boj...

ja nevim . vlastne sem ani nerekla to , co jsem chtela ...

jupíííííí

inspirace.. i když zvláštní ::: http://www.youtube.com/watch?v=E6cTLc0rB4w

naprosto automatický text... možná jej lze vnímat také jako deníkový zápis, kdo ví...

kecy pro otrlé

13.10.2006... Jeden začátek. Kdysi po mně dotyčná osoba chtěla, abych to napsala. Ale teď je to asi docela jiné, než jak by si to ta bytost představovala. Je to po mém.

a na upati skaly te hazu nad hlavu. let..

megapitchovina