Neboj

Jsem jako tráva když se rosí
a za krkem mám jinovatku
Na konci jsme všichni stejně bosí
i nazí jako na začátku

Jsem jako Nil co teče pouští
a slábne s každou další mílí
Stébla se snáz chytá nežli pouští
i když jsme každý dávno v cíli


Tak se neboj, neboj!
Nemáš duchy pod postelí
To se jen dělí
jeden dlouhý den s ještě delší nocí
Tak se neboj, neboj
jen jsme příliš dlouho bděli!


Jsem jako pára když se sráží
sráží s tabulkami oken
Svět nám usnul na zápraží
- tak ho nebuď a jdi bokem