Sen nebo skutečnost?

Aneb když je mi smutno... :-(

.. jsou to přesně tři roky, co jsi mě opustil, ale já nezapomenu, nikdy.

Jednou o půl třetí ráno...Člověk ani nemusí bejt opilej, aby si připadal takhle zvláštně...

...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*

volný verš

...

Zavřený oči a marná snaha odříznout olovený víčka... A dlouhý čekání na chvíli, kdy dohoří vám svíčka... Pan Mandrake mi zas dělá společnost...

Řek jsem tak si běž a ty jsi šla...

Think of me, just so I will know I am alive...

Včerejší noc...a pár pocitů hozených na papír...;)

... básnička už pro Nikoho. Originál shořel v záchodové míse.

..

..černé opozitum k básničce "Tralalák" (na Literu) .. Něco jako velmi ukecané mlčení.. :)

Po poznání pár lidí z jiné stránky a po té, co jsem si uvědomil, že si nedokážu vzpomenout na jediný okamžik, kdy jsem byl šťastný E

Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...

jedna ztracená, z pozdního léta...