Večerní park

Šel jsem včera
s rouškou šera
ponurým městským parkem.
Lidé zlatí!
Obcovati
viděl jsem Janu s Markem.

Vedle, bokem,
vlastním okem
spatřil jsem paní s paní.
Něhy mnoho,
měl jsem z toho
neklidné mělké spaní.

Kousek dolu
byli spolu
v lásce dva mladí muži.
Jemný pažit,
nechci zažít
nikdy na vlastní kůži.

Přišly můzy
při té chůzi
krajinou městskou  temnou. 
Tiché steny...
Odpuste mi,
dělám to já teď se mnou...