|
Podle indiánských bájí se nesmělý jižní vítr zamiloval do dívky se zlatými vlasy. Jenomže se jí to styděl říct. Jen se díval a váhal až jednoho dne zjistil, že dívce vlasy zbělely. Bláznivý vítr se totiž zahleděl do pampelišky...
|
|
vím, že čekáš na svou báseň
|
|
Nechtěl bych bejt ve svý kůži.
|
|
...a některé jsou Bílé.
|
|
Alespoň na jaře, ať nás to nebolí - a já ti slibuju, že počkám tě. Kdekoli.
|
|
Mělo se to jmenovat Zima jde z hor II., jelikož už tu jednu zimu, co jde z hor mám, což jsem zjistil ze zdejšího vyhledávače, pak tedy jenže tudíž a prostě, nýbrž, jelikož, pakliže, poněvadž, pročež se to radši jmenuje Kuna.
|
|
Klopýtá, ale je v souladu s harmonií tvýho odchodu, tak ji nechám netknutou.
|
|
ale až na konci
|