jednou si dva lidé řeknou konec, ale stejně jeden z nich je většinou vítěz...

Snad tebou budu jednou pohrdat.

pokus o cosi na téma bílá...a rozhodně se nejedná o poučnou báseň upozorňující na ekologické problémy..

jen mi to skritizujte....... ale psala sem to já tak si děte někam s tím: já bych tam napsal tohle a tohle! pak by to bylo vaše ne moje!

moje pocity méněcennosti volný verš

...díky bohu - tahle taky není popravdě O=) du "l´amour", évidemment! =)

... toho dne jsem dostal košem ... takže chápete proč je taková ... veselá ...

...

...měl křídla...jako ty;-)

Báseň je dle pravdy,je o mně a mém sklamání

některé procesy neuvěřitelně bolí - nebudu se ptát proč nebo za co jsem si to zasloužila, ale jenom poděkuju dvěma uším, o kterých vím, že mě vždycky vyslechnou...

bez anotace...

.................

je to asi o ničem...ale je to něco...proč proč proč? já asi k lásce potřebuju dlouhý mandlový vlasy, nejistotu a drzou jiskru bad boye v očích...ale to mít nemůžu...tak bejt radši sama? asi jo...

(P.) Napsáno asi před 14 dny, nyní už bez aktuálnosti, ale kdo ví, třeba obsah někoho osloví.....???

pokusila jsem se napsat něco děsně francouzskýho a "stylovýho"...žel bohu se v tom najde kapka pravdy...psala jsem to v naprosto zoufalý náladě a šílený touze...

Jen taková vzpomínka... Na Viktorii.