tedy volné pokračování...

nemyslím že je nutná, dnes a teď. Ani příště i kdekoliv...

Radikální řešení.

..V davu se osudy ztrácí v proudu anonymna..jako jsou cizí ostatní, jsme i my..a přitom má každý svůj svět, své místo, své oči..

jsem panna s ascendentem panny... stále analizuju... dost peklo, když téma je z nitra a rozum z hůry...

...S...

člověku

Inspirací jsou SUNSHINE, název básně pochází z jejich textů ....co chceme cítit ?

přichází chvíle , někdy jim náruč nabízím a dnes jsem je nečekal, přišli bez pozvání..

Někdy věci posuzujeme jedním pohledem, protože jiný nechceme vidět, i ty těžké myslím, dovolme si proto dát ten odstup, myslím, že to dokáže pomoci. (to nejsou má slova, děkuju Ti eM za ně ...)

Krátké zamyšlení nad lidmi. Myslím, že i ti, co to nevysloví nahlas, si to v skrytu duše přejí...

Jsem prokletá..

něco končí a něco začíná..

o životě, o kočkách, o vínu, óóó...

Už mě unavujou ty hysterický řeči o tom, jak se všichni řítíme do horoucích pekel. Jo - jsem mimoň. Anebo mám štěstí na lidi, kterýma se obklopuju. Anebo - nejspíš obojí. A to je dobře :-) Pro kamaráda řezbáře a všechny ty, kteří vidí svět barevně :-)