11.08.2018
7
1441 (22)
Z jiných zahrad voní
keře a stromy
plné plodů

jen ta naše nemá vodu

můj déšť
tvou žízeň neuhasí

květy horkokrevně kvasí

zmámená
chtěla jsem dosáhnout
na tvé nejvyšší větve
žárem zkřehlé
jsem je polámala
(nešika)

teď sedím u tvých nohou
a cítím se tak malá

nepostavíš pro mě schody
o pramen
se nepodělíš

ráda bych tě milovala

jenže příliš slunce
škodí
 16.08.2018 17:06
Trochublázen: iluze: ferina lišák: Amálie: Moc všem děkuju... neskutečně mě to těší!
 16.08.2018 17:06
Orionka: Děkuju. (Dobrá otázka. Adresát se liší... jestli tedy myslíš tu poslední dlouhou vlnu... tahle jarno-letní už je nová)
 15.08.2018 18:05
Příliš slunce dělá za zahrady poušť, současné počasí nám to názorně ukazuje. Hezká metafora. (A adresát zůstává pořád stejný?)
 14.08.2018 12:40
Přidávám se. Má krásnou atmosféru
 12.08.2018 09:14
Moc se mi líbí ☺
 12.08.2018 09:13
Souhlasím s
Trochublázen: řekla bych nejradši to samé.. tak snad jen, krásně se čte... je výborná :)
 12.08.2018 00:17
Je skvělé, že alespoň svou tvorbu nám v poslední době dopřáváš plnými doušky. Ten úvod je úchvatný. Taky není k zahození, že se ti to čím dál více rýmuje. Ještě více tak podle mě vynikne tvá autorská genialita :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.