Oprašuju

Snad ani nemám odvahu ji sem dávat.
 moonell
 20.03.2018
 básně/život
7
1501 (21)
slova
se mi řinou zpoza víček
a ticho hází odlesky
na všechny koleje
který míjím
na cestách

toulám se vesmírem
kolabujícím za mýma duhovkama
řetězem myšlenek
se poutám a jsem skoupá
(na slova
co se mi řinou zpoza víček)


topím se ve stéblech
snad tě ještě zastaví
moje naděje můj nádech
dusím se sluncem
posbíraným z oken na balkónech
a mlčím
když slova
se mi řinou zpoza víček
 26.05.2018 11:33
 Immotyob
moc hezká - moc smutná
 20.04.2018 00:36
 one
:-)
 21.03.2018 23:01
 Amelie
Moc hezká =)
 21.03.2018 10:52
 slnečnica
vydarená
 20.03.2018 17:28
 Homér
I mně se moc líbí, i když je za ní schováno mnoho kdoví čeho.
 20.03.2018 15:47
 Ginnare
i mně se moc líbí... :-)
 20.03.2018 15:15
 Yana
proč nemáš odvahu, mně se líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.