Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

taky jste vždycky museli vylézt na ten nejvyší kopec široko daleko?

když na otázky nejsou odpovědi...

nechám na vás...

pomíjivost lehkosti.... deštivé dny, zachumlané ve svetru... a vůně horké čokolády...

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé! pak se začal smát.

o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...

obnažené já..../vráceno/...;)

... také si tak někdy připadáte? ...

život je tragikomedie...*

Jen vyjádření pocitu....