někdy se téma, vzpomínka, myšlenka, záblesk od střípků, vynoří bez výzvy a nic nesouvisí s ničím, jen nejde občas zabránit sentimentu v přítomnosti, být naší součástí...

A odpadliště dětí jako zbytečnýho smetí...

Jedna ze slabších, řekla bych... ;) Ale nechám se od vás od/posoudit ;))

Dvě rozdílný části mojí poEzie, dva naprosto nepropojitelný světy... Je to jako dvě úplně jiný osoby spojený v jednu - ve MNĚ. * aneb Seznamte se s mojí maličkostí... (na Literu pod stejným nickem ;))

Jedna taková hravá..

Naštval mne šéf ... ale jinak mám svou práci rád :-)

Pokusila jsem se dokonce i o verš:)

napsaná během matiky... aspoň něco, možná, užitečnýho tam dělám...

Vše podstatné je v básni samé, takže další slova jsou zbytečná...

hučela v hlavě tak dlouho, až jsem ji musela vypustit ven...

Váhám s věnováním...

Překlad z anglického orginálu

Přečtěte si to a pochopíte.

Náhle se rozpršelo.. Já se schoval do průchodu k obchodu s oblečením a díval se na lid.. Byl to takový zvláštní, nadpozemský pocit..

Co vše může skrývat maska. E

bez ní by nebylo doma...*...