Křivdy

Moji drazí, milí,
přátelé i nepřátelé,
lidé dobří,
přišel den, o kterém jsme všichni snili,
zapisuji smutná slova rozmrzele.
A prosím, zda se mnou se neudobří,
všichni ti, co zradila jsem nabubřele.

Staré křivdy z minulosti,
tisíce pravd vyřčených,
mám toho už dosytosti,
sebe
i těch citů v cele zamčených.

Odpusťte mi prosím chyby,
jsem jen člověk, mýlící se,
zasloužím si bezpochyby,
napočítat do tisíce,
a umírat si nad svým kdyby
milionkrát do měsíce.