Teď už jen zbývá začít Svobodně dejchat Svobodně myslet Svobodně mrdat.

Jak poznáme, že už jen přežíváme?

Na svých cestách jsem potkal mnoho lidí a slyšel mnohé příběhy.Dozrál čas abych se o některé s Vámi všemi podělil.Jsou psány perem života a bez příkras,tak jak se stali....

Krátká povídka ze života jednoho člověka ze zapadlého města někde na severu Čech.

Ničíme svět a děláme další podobný kraviny.

Život a smrt z trochu jiné perspektivy.

Všem ženám přeji, aby každá měla svého Viktora.

....Jak mohou být skutečně mrtvi,když dosud kráčí v srdci mém....Z bájí národa velkých plání Za posledních několik týdnů jsem zde četl spoustu krásných dílek,ale i taková které mě chytli za srdce a boleli mě možná více nežli autora.Vkládám Vám všem zde k přečtení a možná i zamyšlení opět povídečku z krabičky příběhů Psáno perem života.Dnes tu kratší a zítra delšejší,opět to bude jing-jang.Vy sami si vyberte který příběh bude bližší Vašim srdcím...

Rodinné trable...

Nepříliš dlouhá povídka o dětském světě, obětavosti a vnitřní kráse.

...

Je to vlastně jayjayův nápad. Já ho jenom zapsal. Vůbec s tím nejsem spokojený, protože je tam hodně chyb, ale zase mi přijde líto to vyhodit. Nakonec přidám i podobnou anotaci, jako minule: "Vím, že to nevíš. Jenom bych chtěl, abys to věděl."

Napsáno na motivy kamarádova zážitku