07.02.2017
7
1458 (18)
 


     Odevzdán tobě             věřil bych

     ty který snímáš hříchy světa

     a na mé ruce čerstvý vpich

     poleptán touhou    s právem veta



                                             létám
 
 
 

Ze sbírky: Skloviny
 22.12.2023 16:17
Kéž bych nevěděla o čem píšeš. Dobře zpracovaný okamžik.
 23.08.2017 23:31
kmotrov: A přesto bych byl radši, kdyby nikdy neměla šanci vzniknout...
 23.08.2017 21:19
Je to moc dobře uchopeno.
Prima.
 09.02.2017 13:00
Yasmin: Každý máme svého vnitřního boha, ale ne vždy je to, čemu věříme dobré. Tím spíš, když je takovým bohem droga. Děkuju za zastavení a zamyšlení Yasminko!
 08.02.2017 18:27
 Yasmin
Je moc hezky napsaná, dotýká se mě...
 08.02.2017 15:59
DDD: Díky… tahle je jedna z mých nejstarších. A i když k ní mám hodně silný citový vztah, jsem k ní zároveň i velmi kritický. Ale tak už to bývá… Člověk by některé věci teď už napsal jinak, jen ten okamžik už je dávno pryč.
 08.02.2017 13:32
 DDD
Ta je opravdu povedená. Mám rád zdánlivě máloslovné básně. Většinou mnoho říkají.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.