Válečná poezie
 09.11.2016
6
1234 (15)
Ona polibky rozdává všude, kde je.
Ona mě zahřívá, vždy stojí při mně.
Sama neví, co působí,
Když chrlí hořká slova ven,
Však šílená není.
Je laskavá, svým způsobem.

S láskou ji hladím, a rád se jí dotýkám,
Tolikrát zasněn, někam jinam utíkám.
Přemýšlím, jaké utrpení rozdává
Svým hořkým zpěvem,
Jak morálka mužstva upadá,
S tím hořkým zpěvem.

A v tom si řeknu: „Jaká to krásná mašinérie!
Jsem navždy Tvůj, má něžná artilérie.“
 10.11.2016 15:14
zaujímaVé, ale niečo tomu chýba
 10.11.2016 09:09
Jsoucno: Jsem rád, že si toho vážíš. Aspoň ta nsaha nepřijde vniveč :)
 10.11.2016 08:25
Wendy Janov: Děkuji))
 10.11.2016 08:24
Lasak: Díky za konstruktivní kritiku!) Vážím si toho..:)
 09.11.2016 23:38
a já už čekal, že to bude na kosu, nebo na Bren :D
Povedená, možná mi tam chybí lepší procítění. P oumělecké stránce je to obstojné dílo, ale chybí mi tam taková ta vnitřní jiskra, to pravé ocelové pouto
 09.11.2016 21:42
Pěkné :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.