Armáda ve mně zanechává stopy ovšem ne jenom ty pozitivní. Vždy když navléknu maskáče dostávám se do stavu lehké otupělosti citové.

Vlastně je to špatná báseň, ale dlouho jsem sem nic nevložil tak proč ne rovnou něco kontroverzního

A tak nějak mi po tom všem pátrání a snažení přijde, že se stejně všechno (z)mění a je jen jediná věc, která zůstane. Moje tělo. Jak se tedy definovat?

Přirozená tma je lepší než nepřirozené světlo

Aneb hledání svého srdce

báseň plná rýmu a krásných obratů zakončená povídkovou úvahou

Všude chtějí životopis -strukturovaný

Dé javú v každodennosti je někdy neopakovatelné právě silným pocitem tajemné blízkosti v vnímání krás všednosti, jenž nevyprchávají.

Možná to vážně není důležité. Co se hlava naučila o světě, může to totiž být špatně. A některé vypálené cejchy se sakra blbě mažou.

Když se vrátíte z jiné kultury zpátky do vašeho světa. Báseň je o přítomnosti a o tom, jak se cítím tady v Čr po návratu z Ekvádoru. Jsou to právě 4 měsíce.

Á nestěžovat si, panstvo :D

Pokud lidstvo jednou vstřebá tento přístup,tak si zasloužíme novou šanci na této planetě.

romské přísloví