|
Vzpomínky na Lásku jsou vždycky krásné, třebaže občas i smutné, když květ touhy jen tak planě vykvetl a člověk nikdy nepoznal sladkost jeho šťavnatých plodů...
|
|
...
|
|
...
|
|
Láska je mocná čarodějka!
|
|
stále to bolí ...
|
|
................................................
|
|
Občas neškodí pokusit se vžít do pocitů druhé strany...
|
|
Já po servrech jsem bloumal,
v duši své smutek měl,
rozličná dílka zkoumal,
co dělat nevěděl...
Až náhle, jak blesk z nebe,
Tvou báseň četl jsem,
a vzpomněl jsem na Tebe,
pár veršů napsal jsem...
|
|
a svět se točí dál,mně však scházíš
|
|
To, co mám rád, není na prodej za žádnou cenu!
|
|
Na saspi a literu znám jednu prima autorku, se kterou se občas rádi škádlíme! /Vlastně je jich takových víc, co nezkazí legraci.../ Nedávno mi napsala do komentu rozvernou básničku na téma, jak jí taji pod rukama atp. s poznámkou, že jí trochu "Haraší!" Tohle je trochu upravená odpověď...
|
|
někdy neprobíhá láska tak jak bychom chtěli
|
|
/koláž : vanovaso /
|
|
Kdepak je to jaro?
|
|
Tyhle verše mne napadly, když kamarádka na jiném servru napsala nádherné něžné dílko s názvem "Šeptání". Když jsem psal tuhle báseň, netušil jsem, že i já budu teď jen šeptat nejen nocí ale i dnem!;o))) Ještě že to není zvuková nahrávka...
|
|
Na chvilku se roztrhly mraky a osamělá hvězdička mne svým svitem inspirovala k tomuhle romantickému poblouznění...
|
|
Skvělá autorka z literu a i jinak bezva človíček, mne svou nádhernou básničkou " Do pohádky" inspirovala k tomuhle bláznivému úletu...
|
|
Jsem tvoje Kniha rozečtená ...
|
|
Mám báječnou a velice půvabnou kamarádku, takové milé sluníčko s nádhernýma očima, jejichž svádivému pohledu prostě nikdo neodolá! Kdo do nich pohlédne, ten je ztracen! Takže tahle báseň patří Tobě, kočičko!
|
|
Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc.
Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového).
Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).
|