(P.) Napsáno asi před 14 dny, nyní už bez aktuálnosti, ale kdo ví, třeba obsah někoho osloví.....???

Mé bolestné (ač platonické) velké lásce ... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu

Když pracují žlázy s vnitřní sekrecí, nemá do toho mozek co kecat.

Motto: Netřeba dlouhých slov, když srdce jímá žal, vzpomínek vrší rov všemu, cos miloval... Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...

Rozverná písnička podobná těm, které kdysi prodávali kramáři prostému lidu kdesi na jarmarku...

hořká miniatura

No vážení, dúfam, že cyklus je uzavretý...

když člověk neví...tak je to docela špatný, když je člověk nerozhodný...tak je to ještě horší...a když jednou konečně pochopí je to horší než by pan Konec světa řekl...

... tvojou zásluhou... C´é la fin...

..starší..

Co člověk skrývá, stejně jednou vypluje na povrch......

příliš hlučné ticho...pro jedno zklamaný srdce...

veeeeeeeľmi stará báseň

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

...

Tak tuhle báseň jsem zplodila snad ve svých 16-ti. Někdy je fajn, oprášit vzpomínky a staré křivdy z bezpečí zahojené budoucnosti :-)