Můj příběh..... E

... napadlo mě těsně před usnutím...

....někdy je lepší být horší

A předchozí trochu smutnou báseň vyvážím něžným romantickým úletem, jinak by mi mé fans mohly třeba začít vybírat na věnec!;o)))

momentka, co mně vmžiku napadla...

Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...

........... tak to v životě bývá

.....a byla jsem to já , kdo to vycítil jako první ......

poděkování za jednu milou návštěvu v Říši snů a pohádek

pokus o pohled z druhé strany

... ano, byla zvláštní a krásná...

....vzpomínky na tebe

Sonet neumírající naděje

L je ... všechno

Jen taková kratochvilná hloupůstka v odstínech starorůžové.