Kdepak je to jaro?

Na chvilku se roztrhly mraky a osamělá hvězdička mne svým svitem inspirovala k tomuhle romantickému poblouznění...

tajemný - tak moc

V tak trochu melancholické náladě jsem si pobrukoval Žalmanovu píseň "Dej na hrob můj barevný šál" a náhle mne napadly tyhle verše...

A tohle zas vzniklo, když jsem četl báseň s poetickým a výstižným jménem "Krásná"od jiné skvělé autorky z literu, skrývající se pod nickem "lampička!" Jak málo stačí k inspiraci!...

chci ...

Občas neškodí pokusit se vžít do pocitů druhé strany...

Soutěžní triolet. Povinná slova: dveře, mlčení, ruka, tělo, chvíle.

Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc. Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového). Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).

Našli jsme se...

Mám báječnou a velice půvabnou kamarádku, takové milé sluníčko s nádhernýma očima, jejichž svádivému pohledu prostě nikdo neodolá! Kdo do nich pohlédne, ten je ztracen! Takže tahle báseň patří Tobě, kočičko!

jen pro dva

Tohle je můj víc jak čtvrt století starý hříšek! Jsem zvědav, co vy na to!

.....

Takový malý romantický úlet, co dopřála mi fantazie má, ač někdy duch by nejraději ulét tam, kde již srdce nic necítívá...

Cítím to tak, i když nevím co na to druhá polovička...přesto jsem o tom přesvědčená.

Bláznivé veršíky, které mne napadly při prohlížení idilických obrázků z tropických krajů, četbě veršíků severky a čarodějky , /což jsou dvě skvělé holky a nadané básnířky z literu/ a vzpomínce na neznámou krásku, kterou jsem zahlédl z tramvaje...

Život nás stále překvapuje...