|
pláč nad sebou samým, nad životem a nemožností jisté věci řešit - jen přijímat, například : úředníky - ty mě teda dostali na kolena, naprosté životní rozčarování a víte, co je nejhorší? Vidět umírat lidi v nemocnici mě tak nepohoršuje a nerozrušuje, jako prach(s)prostá úřednická kontrola - absurdita, zbytečnost... zbytečnost až k pocitu na zvracení z těch nesmyslných nařízení a paragrafů.
|
Bláznivý život
smyslu to nemá
a přece přináší tolik bolesti
je to v kostech, v hlavě, v každičkém kousku kůže
i v těch chlupech zježených nad dějem okolo nás
Smát se se slzami v očích
nebo brečet se slzami v očích
a pročpak jsou ty slzy v obou případech stejné
někdo ji má žlutou, když umírá na rakovinu jater
stéká po líci
při poslední hodince
že by taky pro tu absurditu života?
smyslu to nemá
a přece přináší tolik bolesti
je to v kostech, v hlavě, v každičkém kousku kůže
i v těch chlupech zježených nad dějem okolo nás
Smát se se slzami v očích
nebo brečet se slzami v očích
a pročpak jsou ty slzy v obou případech stejné
někdo ji má žlutou, když umírá na rakovinu jater
stéká po líci
při poslední hodince
že by taky pro tu absurditu života?
11.07.2015 18:41
j.f.julián
já ti dobře rozumím, kdysi jsem pracoval i jako úředník a kolegové těžko chápali, že jsem do těch zákonů, norem a formalit vnášel lidský přístup a řídil se citem. Na MZV jsem byl oblíben a vynášen za příklad, u soudu jsem byl odejit za měkký přístup. ..
08.06.2015 23:28
Zvláštní rozpoložení tě asi vedlo k napsání téhle básničky, ano někdy je náš život absurdní, nepochopitelný, k uzoufání, zvláštní rozpoložení a možná proto vznikla zvláštní báseň, nepochopitelná a asi i nepochopená jako život sám, občas
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.