"lásku"....?!

...slíbili si navždy, teď je obviněn z vraždy

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Když si dva nerozumí...

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Kraťounká a taky hodně stará. Ale dodneška se s ní musím ztotožňovat.:o)

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

...tlení zaživa... S ironií planoucí vyznání vábivá...

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

Věnováno...

Offline ve světě virtuálních sítí /když monitory svítí a život jde dál.../ Jedna starší...

Asi o 2 noci dříve. Tedy tuším. Nějak ztrácím pojem o čase poslední dobou. (Je to takový trochu experiment, co se strof týče :) )

Motto: Netřeba dlouhých slov, když srdce jímá žal, vzpomínek vrší rov všemu, cos miloval... Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...

Poslední z Literu, dále budeme nabízet jen novinky...:o)

Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Poslední sbohem, než se k sobě otočíme zády. Poslední vzpomínka na dotek čokolády... 4.5.2006

Asi to nemá vyšší uměleckou hodnotu...jenže je to realita