Dnešní setkání se spřízněnými dušemi...

Ze šuplíčku...

...kéž by...

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Další soutěžní, zadaná slova: plán, smích, podezření, důvod, nábřeží.

Starší dílo, ale stále platné a důležité. Tedy alespoň pro mě :)

Adresováno všem těm bláznům, co se stále jen za něčím honí, stále nemají dost a život jim mezitím protéká mezi prsty jak tekutý písek...

Jaký sklon, takový směr osudu... (Aštávakra)

Písňový text na aktuální téma a na melodii Neckářovy písně "Koukám, jak ten čas letí..." Sice už je to taky dvouleté batole, ale tady ho asi ještě nemám...

Jen taková ptákovinka o svatém, co bránu střeží do Ráje, teď ale spinká, doboucháš se naň jen stěží...

Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.

Nedělní chvilka poezie...

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

...něco, co je všude kolem nás, ale ne vždy to vidíme

a ani neví...

https://www.youtube.com/watch?v=U_ZcOkz1hPI&list=UUlaRBVGptGapzzYFYb0nkew