odcizení...

Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...

Bolest se rodí hluboko v srdci a zrdcadlí se v očích...přilétněte havrani...ať tu mou nikdo neuvidí... /spontální básnička...emoce si dělají co chtějí...ale naštěstí budou mít jen jepičí život/...*

Následuje tvorba z období depresí...

ubohý italský sonet, který lze zařadit mezi mé první... měl poměrně pozitivní ohlasy na jedné vnitro-školské soutěži, ale zajímala mě objektivní kritika

..černé opozitum k básničce "Tralalák" (na Literu) .. Něco jako velmi ukecané mlčení.. :)

Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...

Nevím jestli smutná, každopádně sem jí sem vůbec nechtěla dávat :D... Má to být text k písničce ( posuďte sami :) )...Mám teď pořád sklony psát k realitě, ale toho si moc nevšímejte :D..

Jsem zde nový a byl by jsem rád, kdyby jste mi řekli na rovinu, co vám na tom líbí a nelíbí, děkuji. Váš "někdo"

dávam to sem paralelně s Liter-em

Vím, že je to zase rýmované, ale je to moje starší tvorba :-)

v tuhle hodinu bývám nejkreativnější

Jedna pesimistická...

Ahoj, jak jsem říkal, tak zde je tedy další má tvorba.. opět očekávám jen a pouze upřímné názory a omlouvám se, za pravopisné a gramatické chyby. Přeji příjemný zbytek dne :)

...