Elisabeth Barrett Browningová (1806 až 1861) byla soudobými kritiky považována za největší anglickou básnířku. Jejím nejznámějším dílem je sbírka 44 sonetů pod názvem Portugalské sonety (Sonnets from the Portuguese). Jedná se o součást korespondence s jejím budoucím manželem, básníkem Robertem Browningem (1812 až 1889). On byl o 6 let mladší a vzali se ve stejný rok poté, co vyšly ony sonety knižně. Jí bylo 40 let! Četl jsem dnes kdesi krásný překlad právě jejího sonetu č.44 a jiný kolega tam dal další verzi do komentu. Zkusil jsem to taky, když jsem si to nejprve dal přeložit on line a ze zmateného strojového překladu si nakonec vykouzlil vlastní verzi, veden jen torzem hlavní myšlenky.

...

Starší pokus o písňový text. Takto je příliš stereotypní, zkoušela jsem upravit, mám různé verze s refrénem, ale pořád to není ono. Proto prosím o názor čtenáře, kteří mají s písněmi zkušenost... ale samozřejmě i ostatní :).

(měl jsem pocit, že jí znám věky, ačkoliv jsem ji viděl poprvé)

Slzy - muži je nemají rádi - přesto ani muž se někdy neubrání... a já pláču tiše a pláču perly

Taková vztahová rebelie...

...

Pro jednu známost, co známostí nebyla, a málem mě zabila. (a předtím mě samozřejmně svedla.) :)

... klínovým písmem

Volná forma.

Trochu posmutnělá - ale já osobně věřím, že nezapomenou... a že se nic neztratí :)

...