Na chvilku se roztrhly mraky a osamělá hvězdička mne svým svitem inspirovala k tomuhle romantickému poblouznění...

Krásné je snít, že láska srdci vládne, vždyť v snech ji mít zdá se být tolik snadné...

Kdepak je to jaro?

Upozornění: Jedna starší báseň :)

Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc. Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového). Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).

/koláž : vanovaso /

Zděděná báseň. Autorka Šárka Hurtová.

a nejsi

Sonet shakespearovského typu. 4,4,4,2. Vzestupné verše, 10-14 slabik (blankvers). Polysyndeton.

Tohle je můj víc jak čtvrt století starý hříšek! Jsem zvědav, co vy na to!

...

Neděle

Cítím to tak, i když nevím co na to druhá polovička...přesto jsem o tom přesvědčená.

Takový malý romantický úlet, co dopřála mi fantazie má, ač někdy duch by nejraději ulét tam, kde již srdce nic necítívá...