Láska je naše slunko zlaté, které nám září na cestu a v Tobě, děvče boubelaté, snad nalézám svou nevěstu...

Tuhle jsem si kdysi uložil do deníčku a omylem jsem si zablokoval komentíky. Odblokovat to nešlo a mazat jsem to nechtěl kvůli slušnému zástupu čtenářů, z nichž mnozí už tu ani nejsou...Tak to znovu vkládám teď jako hlavní dílko.

Kdepak je to jaro?

...

tolik...

Trochu kradená, snad mi to p. Uhlíř odpustí ... https://www.youtube.com/watch?v=Pgg3OZKSQyI

Tohle si chystám do poetického workshopu na saspi, jehož inspirátorkou byla endless! Vlastně jsem to původně už měl jako komentář u jiného dílka, tedy dva komenty, co jsem upravil a spojil v jeden...Šat ušitý ze štičích šupin a tři tečky mají být dle zadání součástí soutěžního dílka! Tak to vymyslela právě endless, stejně jako tady v poslední soutěži jiná autorka... Nechal jsem se tam inspirovat amazonit i několika dalšími...Amazonit je vlastně můj horký favorit na vítězství, já se zúčastňuji spíše pro legraci a abych netrhal partu...;o) Je to jako ta klavírní klání na hudebních večírcích o nichž jsem četl v knize o Bethovenovi! Byl dán základní hudební motiv a Mistři jej sami rozvíjeli... Takže se zkuste vžít do duše zamilovaného vodníka...

Lidské touhy jsou různé, ale vždycky krásné!

Vzpomínky na Lásku jsou vždycky krásné, třebaže občas i smutné, když květ touhy jen tak planě vykvetl a člověk nikdy nepoznal sladkost jeho šťavnatých plodů...

anotace netřeba...

...

Láska je mocná čarodějka!

jen pro dva

stále to bolí ...

Sním a vím že bolí to i hřeje

Na chvilku se roztrhly mraky a osamělá hvězdička mne svým svitem inspirovala k tomuhle romantickému poblouznění...

Další zamilovaná z mého románu Ve spirále osudu :)