|
trochu jiná Valentýnská
|
|
umět tak zastavit čas
|
|
a zase usínám...
|
|
Na cestě autobusem :D
|
|
jsou chvíle co tě dostanou..
|
|
nejtišší jsou ty okamžiky, kdy za nás někdo dýchá
|
|
Marbal Škutin, vracím se! :)
|
|
Když se člověk zblázní...
|
|
Během tvorby mi to skoro připadalo jako aluze na Shakespearovu šedesát šestku, nakonec se z toho ale vyvinulo něco lehce jiného. Uvažovala jsem chvilku, jestli to ještě nějak zakončit, nicméně jako autor už nemám co dodat, takže - tady je.
|
|
Ano já vím... ale srdci se to těžko vysvětluje .
Vzplanutí...
|
|
květy v květnu na mě odevšad křičí, dožadují se mých pohledů
|
|
Kdyby někdo měl Déjà vu, tak ano, už to tu bylo.
|
|
A předchozí trochu smutnou báseň vyvážím něžným romantickým úletem, jinak by mi mé fans mohly třeba začít vybírat na věnec!;o)))
|
|
...
|
|
Trochu aromantická báseň/úvaha s milostnou a anatomickou tématikou. Určena k sebereflexi.
|