A dál nás spoutá...

Věřím ti a ticho se rozhoupá
na křídlech vážky unavené
která se koupá
křídly co jsou znavené
když slova neříkají
když nabírají
sny svou výšku
z křížku
v potůčku
se uloží...
do vlastních přání
co ti brání?
jen já měřím...
když věřím?
když znovu začínám
usínám,a bloudím
a dál nás spoutá...