Pavučina

Svazuješ mě smutnou nití
plné strachu a pláče
křičícího v nocích nahé samoty
zašité v polštáři
spolu s bolem otupělým
a přeci mokvavým.

Svazuješ mě tou nití k polštáři
a k bolu
a samotě
Svazuješ mě dnem i nocí
i ve chvílích mé absence
Svazuješ mě stále
mě plné strachu a pláče
usínající zášti
probouzející se apatie.

Svazuješ mě smutnou nití
zatímco v rukou třímám nůžky
scvaknout však nic je nedonutí.