Jen pravda a bolestná zkušenost...

Už jsem si kdysi podobnou básničku napsal. Ale kdykoli se do těch míst dostanu, přepadají mě stejné pocity. Mrežnica je jednou z nejkrásnějších řek Chorvatska. Od dob občanské války má zaminované břehy. Nádhernej a strašně smutnej kraj plnej slunce, vůní, bylinek, vodopádů, ale taky opuštěných rozstřílených domů, pomníčků a všudypřítomných cedulí s lebkami.

MP3 - Pevně věřím, že tento čas je v nedohlednu... doufám, věřím, prosím...

zavřete oči a uvidíte... jen ne Soču

Záznam z porady je fiktivní, jakákoli podobnost se skutečnými postavami je náhodná, jediný jmenovaný nebyl v tomto tisíciletí příslušníkem žádných ozbrojených složek Závodní bi - turbo triolet na slova: plán, smích, podezření, důvod, nábřeží

Něco takového jsem už dlouho nenapsal... zajímavej pocit...

..týká se hádek, které člověk přechází..buď bos, tedy skromně, s argumenty taktnimi, věcnými..boty jsou pak vylitá srdce z nejhlubších obav a bolestí...tato báseň se mě teď netýká - ovšem týkala..jsem ráda, že stejně jak jsem tou cestou bolestí musela jít, přišel a trny vytahal..

Rozhodoval jsem se, jestli to nedat spíš do deníku. Měl jsem hroznej víkend. Dvě noci za sebou rozdávat radost, to člověka vyčerpá :-) Sobota, čtyři ráno, dvacet pod nulou, osamělá dodávka a v ní zoufalci s lahví vína, kterou sebrali někde na stole :-) Příště už budu veselejší, fakt!

Taková momentka z hor na pomezí Chorvatska a Bosny.

kde jsi? tohle přece nejde!

Korporátní zamyšlení... Poupraveno pro písničku.