Už jsem si kdysi podobnou básničku napsal. Ale kdykoli se do těch míst dostanu, přepadají mě stejné pocity. Mrežnica je jednou z nejkrásnějších řek Chorvatska. Od dob občanské války má zaminované břehy. Nádhernej a strašně smutnej kraj plnej slunce, vůní, bylinek, vodopádů, ale taky opuštěných rozstřílených domů, pomníčků a všudypřítomných cedulí s lebkami.

Byl jeden domeček, za ním zelený kopeček, na něm zvoneček, zazvonil chlapeček, a spadl na něj .... BAGR

poslouchala jak padají...

Smuténková...

Jedna mini pro potěchu duše.

Zkusil jsem to tentokrát anglicky..