když se mi nevrátíš

které ti posílám

k Životu jsem procitla

2.3. Proč se bát, když vládcem každého dne...i dnešního...je láska?... M.Petiška

vše odešlo s tebou...

Poslední na toto téma,je z jara,ale je to už všechno únavné...

věř s námi, že vyhraješ...

Pomôžte mi s gramatikou, prosím. Vrelá vďaka vopred. ;)

Krčím se v tom nejvlhčím a nejtemnějším koutku mysli a přemýšlím... to nejni dobré pro zdraví.

Ta bezmoc, když odejde někdo vám tolik blízký a vy ho stále vidíte před očima, ale nemůžete ho nahmatat. Ta zoufalá beznaděj, která vás obklopí pokaždé, když si uvědomíte, že už se to nikdy nezmění. Že ač vy ho slyšíte, on už vám nikdy neodpoví a neusměje se na vás jinak než ve vašich vzpomínkách. Ta bolest, když si s vámi vaše paměť hraje nemilosrdnou hru a nechá vás tu hroznou skutečnost stále dokola zapomínat a pak si to znovu a znovu uvědomovat jako by se to stalo poprvé. Neumím to zkrátka přijmout za svou realitu, i když vím, že mi nic jiného nezbývá...

momentka... prostě mi tam vlítla

Když člověk prvně zkouší cíleně rýmovat..

Po odchodu blízkého člověka se neubráníte vzpomínání jak na jeho život, tak na jeho smrt a odchod z tohoto světa. Stále se to vrací, stále zapomínáte, že se to stalo a stále si vzpomínáte, že se to stalo...

Některé tramvaje mají jen jednu trasu a cíl