neděle ráno, čaj s citrónem, možna v rádiu uslyším i Chopina... a pár chvil na netu...

prázdné makovice/ nebudou víc duté/ až se neobuté/ vydaj do mozku/ přes hory a doly/ kde to bolí/ bosky na lásce// vysypaně/ schul své dlaně/ sem/ k těm mým// vysvlékaně tvárná/ marnomarná/ až prázdní se vylžou// přijď mi blíž///

částečně inspirováno 12. stoletím, částečně chutí čaje. nekamenujte mě.

Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…

už dlouho jsem nepsala s tím, že chci něco říct, tak nevím, jestli se mi to povedlo.

..někteří lidé jsou zahleděni jen do sebe a neberou v podtaz jiné, výsledky jiných, trápení jiných..jedním slovem dokáží vše zničit jako domeček z karet...ale stavíme znovu, protože abychom mohli stavět dál, musí ho někdo zničit?

Bádala jsem na netu po svých předcích. Tohle je výsledek.

není vše a vždy racionální "..."

Přidávám další porci mých oblíbených limericků na pobavení. Možná Vám příjdou k chuti nebo snad k inspiraci, což by bylo docela fajn.

taková jednoduchá básnička...:)

...

chvilková inspirace oskarem

Pro... no uvidíme jak jsi chytrý :))

Ať žijí básníci! Včerejší filmek mi dal inspiraci... :D když ženská začne veršovat,... je to konec básníku v čechách!