Pokusil jsem se o romantickou báseň.

......jaká vlastně ? Určitě jiná .....

.

když je to, co chcete světu říct pevně zavřeno uvnitř Vás a Vy máte pocit, že když to neřeknete, umřete a... Ono to nejde říct, protože prostě nemůžete. Ničí mě to a já už nemůžu...Nemůžu...

Poslední pro něj... Já jdu dál!

Tak já nevím. Chtěla sem napsat do tématickýho tejdne a vyšlo z toho tohle;+) vůbec mi nejde poslední dobou psát. tak prosím to omluvte:))

Bylo by dobré umět psát expresionistické básně.

z šuplíku ztracených básní...tolik mu toho dlužím...i tuhle básničku...snad po půl roce...není ještě pozdě...na malá přiznání ;)

Jak pojmenovat něco, co sami nevíte, co je...mé velké díky tobě, jež se svým věčným úsměvem, stala si se noční můrou každé mé chmury.

dojmy při usínání.

pocitová.

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

....ty má v očích občas každý z nás .....

Když pravé tóny zazní na nesprávných strunách...

:) další z hodiny matematiky... + psychofoto :)

jednoduchá ale nesnadná, včera neděle nebude ale za týden byla zas, utopila se v kávě otrávené křikem racků co jak zjara chtěli zmást můj sluch.