..Pravdivá a bolestná báseň..

..Hlubokomyšlený pokus.Až na dně se prý dá odrazit..do té doby nezbývá než čekat,zda ti,co se vrhají tam po hlavě,nedají nám radu,znamení..já mám skrýš a svůj odrazový můstek...

..zkraty v mozku - opět mám pocit, že jsem přišla na něco zásadního! Otevřela se mi nová varianta chápání Světa jako paralelních vesmírů a duší (energií - hmotných, nehmotných ) ..možná je možné, že pozitivními emocemi a podměty, myšlením posunujeme kupředu cosi paralelně navazujícího...chceme-li být šťastní a plní harmonie, možná bychom měli tuto šířit dál, by se k nám multidemenzionálně vracela a stavěla nás tak výš už jen tím, že podporujeme koloběh a oběh energie ve vesmírech...Kdo ví....každopádně díky dlouhému dokumentu jsem zjistila, co dělám špatně - a to je hlavní!! :o)

Skrývá možná dost nečekané obraty a na hádanku není jen jedno řešení.... :)

..Nejspíš to tak má většina populace :)

-aneb kocovina Inspirováno vyprávěním spolužačky o opilosti její sestry

Inak ako čierno bielo to v živote nejde.

To co se stalo mně může se stat i vám zamyslime se.

Inspirace výletem do Prahy a cestou noční Českou Lípou

v náruči života, hrdě si lebedíme, byť občas hledáme, občas zabloudíme...a v jeho náruči v teple existence, hledáme slova jež by ho měnily na milence..

Vztahuje se k pátku před 14ti dny, kdy jsem byla na diskotéce :))

..Možná zase trochu depresívní,ale...bez snahy by jsme si ráno ani neudělali kafe, ani nepoznali přátelé,ani nic nezískali,ani nevytvořili...je to náboj v kuši.. :0)

z období, kdy jsem hltal Egona Bondyho, blues (stále)... po střední (léto 2011)

Báseň o nemoci,stojí za přečtení,asi nejopravdovější co sem kdy napsal.

..zase jeden z večeru,kdy se nedá usnout..zamyšlení nad osobností člověka,jež chce cokoli změnit..nevím jak jak se stává,že děláme rozhodnutí kterými ničeho nedocílíme ..