vraky
 18.07.2013
4
1141 (14)
Vraky lidské vraky
černé mraky
umlčené slepoty
nepoznané světy
bez křídel co lámou se ve větru
zapomnění
co se v zázrak nepromění
Kam se propadá?
když do sebe to zapadá
čemu pořád věří...
schody do těch dveří
ve snech mlčení
uloží
pocity lhostejnosti
myšlenek a krás
vzdálený čas
na mořkem dně
co temně
promluví...
vyhledá taky
Ty lidské vraky...
 20.07.2013 14:05
Moc se mi to líbí a krásně mi sedí i rytmus básně :))
 19.07.2013 14:59
Cítím se býti Concordiou... :)
 19.07.2013 11:02
..krásné přirovnání i dobře sepsáno. Líbí :)
 19.07.2013 08:29
ou, paráda...vraky....nebo vyhořelé osobnosti ? Potopené, jako Titanic. A tlející zaživa, rezavějící na dně oceánů...a přitom i tam je tak krásně :)))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.