Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit

je jen o mně, krutě emocionální...

Všem básníkům i nebásníkům :)

tak, tak, tak, všelijak:))

tak překrásné kvítí

nehledejto v tom umění, je v tom jenom úleva...

že oni o tom neví...

asociace my, lidé moderní, stejně jako lidé z doby ledové - četla jsem se synem Lovce mamutů :) je to stejné, bylo, jest a bude.

Na cestě od tebe, po té krásné společné noci. Tak se zas uvidíme za delší čas....

Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to. (pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)

Doufám, že mi Nohavica odpustí ten půjčenej název, ale jinak to pojmenovat nešlo. Inspirováno nedělním skororánem :-)

Jen malinko inspirována jednou ze zdejších básní :) Jen jiné období a o trošku víc optimismu...