Ponořen uvnitř ticha,
hledící na moře.
Odplavuji zapomenutou vzpomínku.
Stoupající a klesající jako vlny ve mě pohasíná.
Odplavují veškerou bolest uvnitř mě.
A za jejich obzorem,leží sen.
hledící na moře.
Odplavuji zapomenutou vzpomínku.
Stoupající a klesající jako vlny ve mě pohasíná.
Odplavují veškerou bolest uvnitř mě.
A za jejich obzorem,leží sen.
28.06.2013 13:54
Hmmm...souhlasím, že ve druhé strofě "jako vlny" je možná trochu moc, ale ve třetí bych to zachovala. Líbí se mi, jak mou duši Charlieho vlny kolébají a za obzorem leží Avalon. :)
28.06.2013 09:38
Krásné, myslím jen že by se nemusely opakovat ty vlny, zkusila jsem to číst bez-jako vlny-ve druhé sloce a bez-vlny- na začátku třetí, má to stejný smysl. Promiň, je to tvoje báseň a je stejně pěkná, jednou jsem napsala podobnou, ale byla desetkrát delší a vyjadřovala v podstatě totéž, je umění vtěsnat to do šesti řádků. Moc povedené(-:
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.