|
v tuhle hodinu bývám nejkreativnější
|
|
Jsem prostě smutná, nějak sama mezi lidmi. Někdy!
|
|
Výkřiky bolesti ukryté mezi čtyřmi stěnami domu hrůzy. Kolikpak je na světě takovýchto domů....... A zdalipak někdy slunce prozáří zmrzlé to tváře v nich ukryté......
|
|
..
|
|
Velká duše prý musí dát bolesti větší prostor než malá.
http://www.youtube.com/watch?v=1po92tr0VEU
|
|
Své díla jsem nikdy neuměla popsat a asi ani nikdy umět popsat nebudu. Prostě příběh.
|
|
pocitovka
|
|
..týká se hádek, které člověk přechází..buď bos, tedy skromně, s argumenty taktnimi, věcnými..boty jsou pak vylitá srdce z nejhlubších obav a bolestí...tato báseň se mě teď netýká - ovšem týkala..jsem ráda, že stejně jak jsem tou cestou bolestí musela jít, přišel a trny vytahal..
|
|
Situace vyhrocené, děsivé i méněcenné, ženou mě do kouta a dusí moji víru, snad chtějí po mě více míru, nebo hlubokou v zemi díru?..
|
|
je mně ze všeho nějak smutno...
|
|
Jen potřeba dostat ze sebe myšlenky na otázku položenou drahým člověkem. Forma mě nezajímá, pravidla mi jsou fuk...jen jsem potřebovala vyplavit myšlenky....
|