archivnější než archivní - 17.04.2009 - původní anotace: není nic, i tenhle smutek se mi jenom zdá ...

to moje otázka dlouhověká,už ani nevim kdy jsem si ji položil poprvé a tovzniknout nechal tomuhle

ne tak úplně smutná s nádechem prosby

Výkřiky bolesti ukryté mezi čtyřmi stěnami domu hrůzy. Kolikpak je na světě takovýchto domů....... A zdalipak někdy slunce prozáří zmrzlé to tváře v nich ukryté......

smutně nesmutný, neskutečně skutečný, osamělý medvídek :/

Ahoj, jak jsem říkal, tak zde je tedy další má tvorba.. opět očekávám jen a pouze upřímné názory a omlouvám se, za pravopisné a gramatické chyby. Přeji příjemný zbytek dne :)

po půlroční pauze taky něco přihodím...;) L.

...a pokračování bojovníka

šel jsem centrem Prahy...

Výměna: Vyměním za lásku všechno co vlastním. (Ona o své lásce).

zavřete oči a uvidíte... jen ne Soču