existenciální drama...když jste na hranici starat se sama o sebe a žít dohromady v jednom bytě a milovat a pracovat a studovat a u toho si stíhat plnit svoje sny...

Pomlázka z deseti? Dvě propletené dlaně.

Jen takové povzdechnutí.

Záznamy, které už nejspíš nikdy nedopíšu. Není to jedna báseň, proto jsem se nesnažila o formální sjednocení. Je to jeden příběh. Dopadl jinak.

(Kategorie může být zavádějící, ale za to může jen náš omezený pohled na lásku. Uvažovala jsem, jestli to nedat do skupiny "Srdce nesoudí", ale já o žádné dělení se do skupinek nestojím. Takže pokud má někdo potřebu si na mé "srdcovce" smlsnout, nechť si to užije. P.S. Možná přibyde nahrávka.)

Další masařkoidní várka grafomanského hnoje.

(I.N.)dvojitá miniatura(?) ..bez souvislosti s žádnou předchozí básní.. zkrátka "na čistý list papíru"

Sonet anglického typu.

...teoreticky vždycky spojené s novými začátky...které končí ve vteřině, kdy končí slunný den...(věnována...někomu, koho jsem potkala už dávno, ale teprve teď jsme si podívali do očí...:))

(aneb Zbýšovská romance pro Ni, Něho a taky trochu pro Mě) umístěná sem s nejlaskavějším svolení pana J.F. Kaplana, psána pro něj a jeho dívku - anglicky (pokud najdeš chybu-napiš!) zhruba březen nebo duben 08

upřídmě,kam toto umístit sám nevím