|
(všem mým spřízněným duším)
|
|
jarní romantika
|
|
chci ...
|
|
Člověk tak rád někdy se zasní,
do veršů skryje pak touhy své,
představou tou mysl se zjasní,
osudu vstříc lehce pak jde....
|
|
Co člověka nenapadne,
když čte báseň ženy vnadné,
do které svou touhu skryla,
něžným veršem vyjádřila...
|
|
někdy neprobíhá láska tak jak bychom chtěli
|
|
já ano
|
|
Další nenáročná žertovná báseň, která vás má pobavit...
|
|
Tak ještě jedno vyznání,
když srdce touhou marnou zmírá,
snad marné je to volání,
však naděje, ta neumírá!
|
|
inspiroval jsem se jednou úžasnou dámou a románem z Francie.
|
|
Často se brouzdám stránkami svých oblíbených autorek a když tak dobiju své baterky, vzniká pak spontánně některá z mých básní... K téhle mne inspirovala má milá kamarádka z kraje krutého severního větru, Rhiana, které tímto děkuji a srdečně ji zdravím!
|
|
tolik...
|
|
Když je mi smutno, tak si zpívám! Někdy známé citovky, jindy si třeba vybavím melodii a skládám si na ni vlastní text. Tohle je další z takových lehkých a snad i trochu naivních písni.// lalala, la lala, lalala, lá, lalala, la lala, lala la lá! la lala lá!//
|
|
Sonet shakespearovského typu. 4,4,4,2. Vzestupné verše, 10-14 slabik (blankvers). Polysyndeton.
|
|
a dýchej se mnou ...
|
|
Četl jsem jednu krásnou báseň plnou citu, a ač v ní touha nakonec vyhasla, nebýt jí, neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše. Ta autorka je i zde mezi námi a sama jistě ví, že mluvím o ní! Ani nevím, zda má tu báseň i tady! Bylo to takové něžné smutné dílko, tak jsem se pokusil vytvořit k tomu veseleji laděný protějšek! Nevím, zda se to bude líbit i vám, jí to tenkrát potěšilo, zmírnilo chmurné myšlenky a o to vlastně šlo především...I ona mi pak mnohokrát oplatila stejně, když jsem to byl já, kým cloumal splín!
|