Báseň psaná na ubrousku

Až židle budou nahoře
a potichu budou mýt podlahu
věz, že nastal ten správný čas
nás,
barových seladonů
gelujících si vlasy
koukajíce přitom do třpytu skleniček
právě vypité whisky
nás pokušitelů,
kteří po zavíračce
kdesi vzadu
zprznili nejednu číšnici
nás hříšníků,
co žádali o číslo
i když dámám stékalo po bradě naše semeno
...
nás,
za kterými se úderem třetí zavřeli dveře
a v hlavách
šly myšlenky
o správné výchově dětí
a spokojenosti manželek