ani nevim co k tomu rict, proste nejaky pocity. realita ve mne.

///

jedna z mejch nejdelsich basni...rekla bych...

celkem dlouhá doba. inspirovala mě malvína, rozvázala ta zamotaná slova. jako vždy. moje sedmikráska. vždycky záchraná ruka. setkání u Myšáka a to její obejmutí, které zahání všechno černý v hlavě. miluju.*

Byl jsem "donucen" něco napsat na svatební přání. Także ráno před jsem cosi narychlo naškrábal a teď to sem přepisuji ve znění jak to cca bylo. Co vy na to? Píšete rádi přání k narozeninám, svátkům, svatbám? Není to prznění přirozenosti poezie?

no nevim.nejsem si ji uplne jista,ale docela se mi libi. mam k ni vztah... a kdyz si jeste vzpomenu na vcerejsi krasnej zapad slunce nad letistem.../odtamtud ta fotka..krasny svetlo.cerveny sako.a on.nezapomenu./

stejskava*...

nebáseň napsaná při pojídání jak jinak než meruněk

o drogách a jiných šílenstvích

Osobně toto považuju za jeden z nej hudebních textů, co mi prošly pod rukama.

prazdno

You can't have your cake and eat it ...