Už nechci nikam spěchat, chci cítit, že žiji, všímat si drobností, které nemám čas vnímat, chci se zahledět do svého nitra...

Báseň inspirovaná francouzskou verzí jednoho krásného šansonu. U nás se na tu krásnou melodii zpívá významově zcela jiný text : Kam zmizel Tvůj dětský úsměv...I mé dílko je písňovým textem, ovšem na jinou melodii.

..Pravdivá a bolestná báseň..

..optimismus Sluncem, smutek v dešti - uprostřed činy v kleštích..

...

pro pobavení a pro kmotrova, jen že jsme podobní bloudi...byla to moje téměř prvotina a vkládám ji bez jakýchkoli úprav

..delší ale dle mého povedené dílo s nádechem absurdna.. Každý ví, že hřích je to, co se každému hne ve svědomí.. Lidí bez svědomí jsou pak bez hříchu? Kdo to posoudí?.. Snad jen morálka ostatních :o)

..tak nějak - jednou nahoře, jindy dole..

někdy je čas na dívání, to jsou dobrý dny, když si je uvědomíme…

Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...

Tak,a už by to chtělo pauzu,se mi zdá..:-)