Oklamán svědomím...

Posledné zbohom milovanému dedovi

Asi by som ju nemala vôbec publikovať. Úprimne, nemám z toho dobrý pocit, ale keď už vznikla,prečítajte si, ako pokračuje moja životná telenovela... (teda, ak to niekoho vôbec zaujíma, samozrejme) Čoskoro ju stiahnem. Celkom určite. https://www.youtube.com/watch?v=2pwT2wiZsg0

... venované všetkým deťom sveta, ktoré o bezstarostnom detstve môžu iba snívať...

Trošku jsem se snažila popsat mé myšlenkové pochody, je to složité, co vše se v mém životě stalo. Možná někdy příště :)

Zase další smutná, nějak se mi poslední dobou nedaří být optimistka ve psaní, ale ono to zase přijde. Snad vás tou básní příliš nezklamu. :) A asi pro všechny, kteří už nás opustili a vydali se jinou cestou.

a je to zase venku :)

svata pravda (jak pro koho)

Vzdávám hold mladému talentu, kterého jsem objevil teprve dnes a který umřel snad až příliš brzy. Báseň je složená z části jeho vlastních veršů (Ukolébavka, Ospalé něžnosti a další) a novými obraty mými. Snad se nebude zlobit.

..týká se hádek, které člověk přechází..buď bos, tedy skromně, s argumenty taktnimi, věcnými..boty jsou pak vylitá srdce z nejhlubších obav a bolestí...tato báseň se mě teď netýká - ovšem týkala..jsem ráda, že stejně jak jsem tou cestou bolestí musela jít, přišel a trny vytahal..

Je smutná, vlastně vůbec není o krajině.

Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...