23.08.2012
4
1214 (9)
v prázdném hluku velkoměsta
vprostřed dědiny stoletá lípa
pustá jsou člověčí místa
jak čerň v kávě sraženýho mlíka

svět kolem nás smutně kráčí
usychající chléb na dně řeky
duhové lejno pláč smáčí
v nahotě komínů tajou vzdechy

a já?

procházím neviděn

Ze sbírky: KOLEM NÁS
 23.08.2012 13:39
I já vidím kolem sebe prázdné lidi ....a o sobě radši nemluvím...to je už úplně vo ničem :(
Že by syndrom vyhoření ?
Nevím co to je, ale mám oči ..........a ROZHLÍŽÍM SE NIMA A ASI ŠPATNĚ VIDÍM , NEBO JSEM nějaká ujetá, nebo nevím , prostě spoustu věcí nechápu...a jsem jako z Marzu , nebo co :(
 23.08.2012 11:49
Josef FoFo: Nemáš zač. Mám stejný pocit a vidím to tak i já ;)
 23.08.2012 11:32
Lasak: kuja chlape ani nevíš jakou jsi mi udělal radost. Přesně tohl jsem do básně maloval. Děkuji. Děkuji. Děkuji. I za ten prach :-)))
 23.08.2012 11:28
Krásné poukazáví na to jak lidé nemají čas, jen spěchají. Jak známe cenu všeho, ale hodnotu ničeho, jak nemme čas přemýšlet nad svým "vnitřkem". Nemáme čas myslet sami nad sebou, čas na relax. Jsme jen prázdní. "Pulvis es et in pulverem reverteris"

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.