|
výkřik rozmazlenýho jedináčka.
|
|
Na svých cestách jsem potkal mnoho lidí a slyšel mnohé příběhy.Dozrál čas abych se o některé s Vámi všemi podělil.Jsou psány perem života a bez příkras,tak jak se stali....
|
|
.. aneb jak mi bylo, když se její duše přemístila do lepších životních podmínek ..
[nebaví vás číst *dlouhé* povídky? Poté Vám radím: "Kašlete na to!."]
Už chápu pocity přátel umírajících..
uch..
|
|
Druhá povídka ze sbírky Fish
|
|
....není to o loterii
|
|
Už je to pár let co vznikla. Dnes bych ji napsala jinak, použila jiné fráze, jiné postavy.
|
|
Moje úplně první povídka. Vznikla jednoho smutného večera, kdy venku lilo jako z konve a mě se zastesklo po lásce.
|
|
Kurva proč já
|
|
Příběh jednoho večera s neobvyklým koncem
|
|
aneb "nikdy neříkej nikdy" - i já jsem si bláhově myslela, že se nikdy nemůžu zamilovat do svého učitele...
Více z mé tvorby na www.magdahankova.cz
|
|
Maturitní písemná práce na téma - „Jsou vítězství, která jsou hanbou.“
Josef Čapek
|
|
Vztahy mezi rodiči a dětmi. O tom je tahle povídka ze současnosti.
|
|
...prostoduchá přirozenost...stálo mi za to o tom vydatlovat...mám ráda úsměvy své dcery..:-)
|
|
Povídka, kterou jsem napsala díky soutěži, do které jsem ji přihlásila..
|
|
Možná se vám to líbit nebude, ale možná bude.Možná mi věřit budete, ale možná ne.Tenhle příběh je inspirovaný mojí pravou zkušeností.Je to moje durhá povídka, takže snad budete schovívaví :D
|
|
Občas potkám skutečně zajímavé lidi… a občas se musím ptát… jsou to skutečně lidé?
|